Velitel tankového praporu CGV podplukovník Petr Neščereckij a střelec
četař Igor Vorobcev,
zachycení na tanku T-72 během jednoho z mnoha taktických cvičení, konaných na území ČSSR.
(foto ???, fotoreportér deníku CGV "Sovětskij soldat")
zachycení na tanku T-72 během jednoho z mnoha taktických cvičení, konaných na území ČSSR.
(foto ???, fotoreportér deníku CGV "Sovětskij soldat")
Dříve než se dostaneme ke struktuře a rozmístění pozemních jednotek CGV, tak se všeobecně podíváme na výzbroj útvarů "Střední skupiny vojsk". Po rozmístění v Československu ke konci roku 1968 byla většina "Gardových" tankových útvarů vyzbrojena moderními tanky T-62 se 115mm kanónem. Ostatní tankové útvary ještě měly ve výzbroji starší typ T-55 se 100mm kanónem. Ve druhé polovině 70-tých let dochází k modernizaci v podobě prvních verzí tanku T-72 se 125mm kanónem. Ty jsou postupně nahrazovány modernější variantou T-72A (laserový dálkoměr, přídavný pancíř na čele korby a věže), která je ve výzbroji tankových útvarů CGV až do odsunu z území ČSSR. V útvarech CGV nikdy nesloužily jiné moderní sovětské tanky, jako T-64B a T-80!!! Tyto tanky dostávaly pouze jednotky GSVG, SGV a JGV ve Východním Německu, Polsku a Maďarsku. Některé sovětské publikace udávají, že ve výzbroji jednoho tankového pluku CGV se v polovině 80. let nacházely tanky T-64A. Autorům se však tento údaj zdá velice nepravděpodobný, navíc při odsunu tankových a motostřeleckých útvarů z ČSSR v letech 1989-1991 zde tento typ zcela určitě nefiguroval. Tanky T-64 byly podle dostupných údajů mimo území SSSR pouze u gardových tankových útvarů GSVG (1096 ks - stav k 19.11. 1990) a JGV (214 ks).
Parkový den u neznámého tankového pluku CGV, jemuž velí major A. Jakimov.
(foto Alexandr Prilipko, fotoreportér deníku CGV "Sovětskij soldat")
(foto Alexandr Prilipko, fotoreportér deníku CGV "Sovětskij soldat")
Výzbroj motostřeleckých útvarů se na konci 60-tých let skládala z prvních verzí obrněných transportérů BTR-60 a starších BTR-152. K průzkumu se například ještě používal BTR-40. V sedmdesátých letech byly hlavními typy motostřeleckých útvarů kolové BTR-60PB, BRDM-2 a pásová bojová vozidla pěchoty BMP-1. V polovině 80-tých let jsou tyto typy doplněny modernějšími variantami BTR-70 a BMP-2. Dodávky nejmodernějších kolových obrněných transportérů BTR-80 útvarům CGV ke konci osmdesátých let nejsou potvrzeny.
Dělostřelecké útvary CGV byly prakticky po celou dobu působení na našem území vyzbrojeny taženými 122mm houfnicemi D-30. V polovině 70-tých let jsou dělostřelecké pluky tankových a motostřeleckých divizí vybavovány moderními samohybnými houfnicemi 2S1 "Gvozdika" ráže 122mm a 2S3 "Akacija" ráže 152mm. V první polovině 80-tých let navíc dělostřelecká brigáda v Jeseníku získává moderní samohybné 152mm kanóny 2S5 "Giacint", které doplňují starší tažené 152mm kanónové houfnice D-20. Podle neověřených zdrojů měl dokonce jeden útvar CGV ve výzbroji 203mm samohybné houfnice 2S7 "Pion" v počtu 6-12 kusů.
U protiletadlových raketových pluků tankových a motostřeleckých divizí byl v 70-tých a 80-tých letech nejrozšířenější PLRK středního dosahu 2K12 KUB (SA-6 Gainful), na počátku osmdesátých let ještě doplněný systémem 9K33 "Romb" (SA-8b Gecko). Tankové a motostřelecké pluky používaly přímo pro svou protiletadlovou obranu zpočátku PLRK blízkého dosahu 9K31 "Strela-1" (SA-9 "Gaskin"), který byl od roku 1981 nahrazován moderním PLRK 9K35 S-10M (SA-13 Gopher). Tyto raketové systémy ještě doplňovaly 23mm samohybné PL čtyřkanóny ZSU-23-4 "Šilka" a 23mm tažené PL kanóny ZU-23-2. Samostatná protiletadlová raketová brigáda používala po celou dobu působení na území Československa PLRK středního dosahu 2K11 "Krug" (SA-4 Ganef). K přezbrojení na moderní systém 9K37 "Buk-M1" (SA-11 Gadfly) již nedošlo.
U pozemních raketových útvarů byly v 70-tých letech nejrozšířenější zbraní taktické raketové komplety 9K52 "Luna-M" (Frog-7) krátkého dosahu a 9K72 "Elbrus" (SS-1c Scud B). Prvně zmiňovaný raketový komplet byl od začátku osmdesátých let nahrazován moderním raketovým systémem 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab). Na našem území byl ještě v letech 1983-88 umístěn jeden raketový útvar, vybavený raketovým systémem středního dosahu 9K76 Temp-S (SS-12b Scaleboard). Tento útvar byl asi nejostřeji sledovanou jednotkou v ČSSR.
Tolik tedy alespoň všeobecně k hlavní výzbroji jednotek CGV a nyní se podíváme na celkové počty sovětských vojáků a techniky na území ČSSR.
| Počty techniky a vojáků CGV na přelomu let 1989-1990 | |||
|---|---|---|---|
| Počty techniky a vojáků podle českých zdrojů | Počty techniky a vojáků podle sovětských zdrojů | ||
| Vojáci | 73 500 | Vojáci | - |
| Civilní osoby a rodinní příslušníci | 39 921 | Civilní osoby, rodinní příslušníci | - |
| Tanky | 1220 | Tanky | 1412 |
| BVP a OT | 2505 | BVP a OT | 2563 |
| Děla a minomety | 1218 | Děla a minomety | 1240 |
| Odpalovací zařízení | 30 | Odpalovací zařízení | - |
| Automobily | 18 594 | Automobily | - |
| Prostředky PVO | 251 | Prostředky PVO | - |
| Letadla | 105 | Letadla | - |
| Vrtulníky | 175 | Vrtulníky | - |
Nejednalo se tedy o nijak malé počty, přestože CGV byla v porovnání se "Západní skupinou vojsk" v NDR mnohem menší. Na území bývalého Československa se nacházelo celkem 83 sovětských posádek, z toho 67 jich bylo v Čechách a na Moravě a 16 na Slovensku. Organizace a dislokace útvarů tankových a motostřeleckých svazků Střední skupiny sovětských vojsk byla počátkem roku 1990, před zahájením jejich odsunu, následující:
Velitelství CGV - MILOVICE
15. gardová "Mozyrská" tanková divize (15. GvTD) - MILOVICE
- 29. gardový "Idrický" tankový pluk (29. GvTP) - Milovice- 360. tankový pluk (360. TP) - Stráž pod Ralskem
- 295. gardový motostřelecký pluk (295. GvMSP) - Milovice
- 721. gardový motostřelecký pluk (721. GvMSP) - Milovice
- 914. "Kijevský" dělostřelecký pluk (914. AP) - Trutnov
- 282. "Bjelostokský" protiletadlový raketový pluk (282. ZRP) - Lázně Bohdaneč
- 81. průzkumný prapor - Milovice
- 152. ženijní prapor - Zdechovice
- 215. spojovací prapor - Milovice
- 517. prapor chemické ochrany - Milovice
- 910. prapor materiálního zabezpečení - Milovice
- 142. prapor oprav techniky - Milovice
- 119. zdravotnický prapor - Milovice
18. gardová "Insterburgská" motostřelecká divize (18. GvMSD) - MLADÁ BOLESLAV
- 210. motostřelecký pluk (210. MSP) - Rokytnice v Orlických horách- 275. gardový motostřelecký pluk (275. GvMSP) - Mladá Boleslav
- 278. gardový motostřelecký pluk (278. GvMSP) - Zákupy
- 280. gardový motostřelecký pluk (280. GvMSP) - Bohosudov
- 86. samostatný tankový prapor (86. OTB) - Milovice
- 52. gardový dělostřelecký pluk (52. GvAP) - Hvězdov
- 130. protiletadlový raketový pluk (130. ZRP) - Svébořice
- 149. protitankový oddíl - Kuřivody
- 45. průzkumný prapor - Děčín
- 234. gardový ženijní prapor - Kuřivody
- 27. gardový spojovací prapor - Mladá Boleslav
- 106. prapor chemické ochrany - Kuřivody
- 898. prapor materiálního zabezpečení - Kuřivody
- 80. prapor oprav techniky - Hvězdov
- 386. zdravotnický prapor - Děčín
48. motostřelecká divize (48. MSD) - VYSOKÉ MÝTO
- 265. gardový motostřelecký pluk (265. GvMSP) - Vysoké Mýto- 322. motostřelecký pluk (322. MSP) - Olomouc
- 333. motostřelecký pluk (333. MSP) - Česká Třebová
- 375. tankový pluk (375. TP) - Šumperk
- 55. samostatný tankový prapor (55. OTB) - Šumperk
- 585. dělostřelecký pluk (585. AP) - Klášterec nad Orlicí
- 716. protiletadlový raketový pluk (716. ZRP) - Červená Voda
- 258. protitankový oddíl - Klášterec nad Orlicí
- 31. průzkumný prapor - Vysoké Mýto
- 118. ženijní prapor - Vysoké Mýto
- 813. spojovací prapor - Vysoké Mýto
- 308. prapor chemické ochrany - Vysoké Mýto
- 909. prapor materiálního zabezpečení - Vysoké Mýto
- 88. prapor oprav techniky - Vysoké Mýto
- 34. zdravotnický prapor - Vysoké Mýto
Velitelství 28. AK - OLOMOUC
31. "Vislenská" tanková divize (31. TD) - BRUNTÁL
- 77. gardový "Oderský" tankový pluk (77. GvTP) - Krnov- 100. "Čenstochovský" tankový pluk (100. TP) - Frenštát
- 237. tankový pluk (237. TP) - Libavá
- 322. motostřelecký pluk (322. MSP) - ???
- 1047. dělostřelecký pluk (1047. AP) - Frenštát
- 1143. protiletadlový raketový pluk (1143. ZRP) - Bruntál
- 84. průzkumný prapor - Bruntál
- 145. ženijní prapor - Libavá
- 692. spojovací prapor - Bruntál
- 400. prapor chemické ochrany - Bruntál
- 911. prapor materiálního zabezpečení - Bruntál
- 152. prapor oprav techniky - Libavá
- 231. zdravotnický prapor - Bruntál
30. gardová "Irkutsko-Pinská" motostřelecká divize (30. GvMSD) - ZVOLEN
- 164. gardový motostřelecký pluk (164. GvMSP) - Jelšava- 166. gardový motostřelecký pluk (166. GvMSP) - Komárno
- 168. gardový motostřelecký pluk (168. GvMSP) - Ružomberok
- 30. tankový pluk (30. TP) - Oremov Laz
- 75. samostatný tankový prapor (75. OTB) - Riečky
- 126. gardový dělostřelecký pluk (126. GvAP) - Rožňava
- 144. protiletadlový raketový pluk (144. ZRP) - Oremov Laz
- 205. protitankový oddíl - Štúrovo
- 20. průzkumný prapor - Riečky
- 63. ženijní prapor - Štúrovo
- 85. spojovací prapor - Zvolen
- 205. prapor chemické ochrany - Nové Zámky
- 1054. prapor materiálního zabezpečení - Rimavská Sobota
- 81. prapor oprav techniky - Rimavská Sobota
- 11. zdravotnický prapor - Zvolen
K těmto divizím je potřeba ještě připočítat další svazky a útvary v přímé podřízenosti velitelství CGV v Milovicích:
velitelství 28. armádního sboru (28. AK) - Olomouc
(sborovému velitelství podléhaly 31. TD v Bruntále a 30. GvMSD ve Zvolenu)
211. dělostřelecká brigáda (211. AB) - Jeseník
185. raketová brigáda (185. RB) - Turnov
442. raketová brigáda (442. RB) - Mimoň-Hvězdov
5. protiletadlová raketová brigáda (5. ZRB) - Kuřivody
7. spojovací brigáda - Milovice-Olomouc
130. spojovací pluk - Jiřice
233. radiotechnický pluk - Lázně Bohdaneč
57. samostatný radiotechnický prapor - Neratovice
563. samostatný ženijní prapor - Vrch Bělá
?. samostatný ženijní prapor - Olomouc
901. samostatný výsadkový-úderný prapor (901. ODŠB) - Oremov Laz
129. samostatný prapor chemické ochrany - Červená Voda-Karlov
304. samostatný spojovací prapor směrových stanic - Milovice
310. samostatný spojovacíí prapor směrových stanic - Jičín
234. samostatný radioreleový prapor - Milovice
821. samostatný radioreleový prapor - Jiřice
635. samostatný radioreleový kabelový prapor - Jiřice
1240. samostatný radiotechnický prapor - Hostouň
1921. samostatný pozemní prapor REB - Mimoň-Hradčany
979. samostatný letecký prapor REB - Luštěnice
144. samostatný automobilní prapor - Luštěnice
556. samostatný automobilní prapor - Luštěnice
?. samostatný automobilní prapor - Olomouc
75. samostatný prapor oprav strojní techniky - Milovice
651. samostatný prapor oprav tankové techniky - Milovice
605. samostatný stavební prapor - Mimoň-Hradčany
1637. samostatný stavební prapor - Milovice
1639. samostatný stavební prapor - Milovice
1640. samostatný prapor mechanizace stavebních prací - Milovice
159. samostatný prapor ochrany a zabezpečení - Milovice
(sborovému velitelství podléhaly 31. TD v Bruntále a 30. GvMSD ve Zvolenu)
211. dělostřelecká brigáda (211. AB) - Jeseník
185. raketová brigáda (185. RB) - Turnov
442. raketová brigáda (442. RB) - Mimoň-Hvězdov
5. protiletadlová raketová brigáda (5. ZRB) - Kuřivody
7. spojovací brigáda - Milovice-Olomouc
130. spojovací pluk - Jiřice
233. radiotechnický pluk - Lázně Bohdaneč
57. samostatný radiotechnický prapor - Neratovice
563. samostatný ženijní prapor - Vrch Bělá
?. samostatný ženijní prapor - Olomouc
901. samostatný výsadkový-úderný prapor (901. ODŠB) - Oremov Laz
129. samostatný prapor chemické ochrany - Červená Voda-Karlov
304. samostatný spojovací prapor směrových stanic - Milovice
310. samostatný spojovacíí prapor směrových stanic - Jičín
234. samostatný radioreleový prapor - Milovice
821. samostatný radioreleový prapor - Jiřice
635. samostatný radioreleový kabelový prapor - Jiřice
1240. samostatný radiotechnický prapor - Hostouň
1921. samostatný pozemní prapor REB - Mimoň-Hradčany
979. samostatný letecký prapor REB - Luštěnice
144. samostatný automobilní prapor - Luštěnice
556. samostatný automobilní prapor - Luštěnice
?. samostatný automobilní prapor - Olomouc
75. samostatný prapor oprav strojní techniky - Milovice
651. samostatný prapor oprav tankové techniky - Milovice
605. samostatný stavební prapor - Mimoň-Hradčany
1637. samostatný stavební prapor - Milovice
1639. samostatný stavební prapor - Milovice
1640. samostatný prapor mechanizace stavebních prací - Milovice
159. samostatný prapor ochrany a zabezpečení - Milovice
Mapa zobrazující dislokaci tankových a motostřeleckých divizí CGV v Československu, rok 1989.
Nyní se podíváme na historii a výzbroj jednotlivých svazků CGV trochu podrobněji (stav ke druhé polovině 80-tých let).
15. gardová "Mozyrská" tanková divize (15. GvTD) [září 1968 - říjen 1990]
Jak jsme si již v úvodu řekli, na území ČSSR byly od roku 1968 umístěny
dvě tankové divize, konkrétně 15. gardová tanková divize a 31. tanková divize. Milovická
15. "Mozyrská" GvTD (Krasnoznamennaja, řádu Suvorova) byla zformována v roce 1957
z dřívější 12. GvMD. V letech 1957 až 1965 nesla označení 33. GvTD a působila v Běloruském
vojenské okruhu (BVO). 15. GvTD se aktivně podílela na invazi pěti států Varšavské smlouvy
do Československa v srpnu 1968, tehdy pod velením genmjr. A.A. Zajceva. Po invazi a vyčlenění
ze složení 28. armády Běloruského VO je začleněna do struktury CGV a začátkem roku 1990 má
ve svém stavu následující útvary:
29. "Idrický" GvTP (Krasnoznamennyj) v Milovicích, 360. TP ve Stráži pod Ralskem,
295. GvMSP (Krasnoznamennyj, řádu Suvorova, Kutuzova a Aleksandra Něvského) a
721. GvMSP, oba Milovice, 914. "Kijevskij" AP (Krasnoznamennyj, řádu Suvorova,
Kutuzova a Bogdana Chmelnického) v Trutnově, 282. "Bjelostokský" ZRP (Krasnoznamennyj)
umístěný v posádce Lázně Bohdaneč. Podle ruské publikace "Tankový meč"
byly ke konci 80. let součástí 15. GvTD ještě dva tankové pluky, konkrétně
239. "Vitebský" GvTP (řádu Suvorova) a 244. "Lodzinský" GvTP (Krasnoznamennyj,
řádu Suvorova a Kutuzova). Další informace o těchto útvarech bohužel v současné době
nejsou k dispozici. Pravděpodobně byly tyto dva GvTP při přechodu na novou obrannou strukturu
divize "přetransformovány" na motostřelecký útvar.
V průběhu let 1989 až 1990 měly vševojskové svazky Střední skupiny vojsk projít reorganizací na tzv. obrannou strukturu. Z tankových divizí se tento přechod v roce 1989 uskutečnil pouze u 15. GvTD v Milovicích. V rámci uvedeného svazku došlo k reorganizaci jednoho tankového pluku na motostřelecký pluk, čímž se poměr tankových a motostřeleckých pluků u divize změnil z 3+1 na 2+2. Ze složení všech vševojskových svazků (tj. motostřeleckých i tankových divizí) byly vyjmuty jejich oddíly vojskových raket, které byly včleněny do nově vytvořené 442. raketové brigády v Hvězdově. K přesunu zpět do SSSR dochází během druhé etapy stahování vojsk SA z území Československa v říjnu 1990. Novým působištěm 15. GvTD se stává Povolžsko-Uralský vojenský okruh.
V průběhu let 1989 až 1990 měly vševojskové svazky Střední skupiny vojsk projít reorganizací na tzv. obrannou strukturu. Z tankových divizí se tento přechod v roce 1989 uskutečnil pouze u 15. GvTD v Milovicích. V rámci uvedeného svazku došlo k reorganizaci jednoho tankového pluku na motostřelecký pluk, čímž se poměr tankových a motostřeleckých pluků u divize změnil z 3+1 na 2+2. Ze složení všech vševojskových svazků (tj. motostřeleckých i tankových divizí) byly vyjmuty jejich oddíly vojskových raket, které byly včleněny do nově vytvořené 442. raketové brigády v Hvězdově. K přesunu zpět do SSSR dochází během druhé etapy stahování vojsk SA z území Československa v říjnu 1990. Novým působištěm 15. GvTD se stává Povolžsko-Uralský vojenský okruh.
31. "Vislenská" tanková divize (31. TD) [září 1968 - květen 1990]
Bruntálská 31. "Vislenská" TD (Krasnoznamennaja, řádu Suvorova a
Kutuzova), spadající pod olomoucký 28. AK (armádní sbor) se na našem území ocitla
za stejných okolností jako 15. GvTD. V září 1968 se aktivně podílela na invazi do
Československa pod velením genmjr. A.P. Jurkova jako svazek tzv. druhého strategického
sledu. Před začleněním do struktury CGV byla 31. TD součástí 38. vševojskové
armády (38. OA) Podkarpatského VO. V roce 1989 měla 31. TD ve svém stavu následující
útvary: 77. "Oderský" GvTP (řádu Suvorova a Bogdana Chmelnického) s posádkou v
Krnově, 100. "Čenstochovský" TP (Krasnoznamennyj, řádu Kutuzova) ve Frenštátu,
237. TP v posádce Libavá, 322. MSP (Krasnoznamennyj, řádu
Suvorova a Kutuzova) (posádka neznámá), 1047. dělostřelecký pluk v posádce Frenštát a
1143. protiletadlový raketový pluk v Bruntále. 322. MSP byl pravděpodobně zrušen (nebo odsunut)
již v roce 1989, proto u tohoto útvaru prozatím není známa posádka. 31. TD opouští
území ČSSR během první etapy stahování vojsk SA v květnu 1990. Přesouvá se do Dzeržinska,
kde je podřízena 13. gardovému armádnímu sboru (13. GvAK) Moskevského vojenského okruhu.
Poté byla v Mylinu přetransformována na 3. motostřeleckou divizi (MSD), nazývanou někdy
jako divize 21. století.
Standardní tanková divize "Střední skupiny vojsk" čítala přibližně 11 000 vojáků. Hlavní sílu tankové divize představovaly 2-3 samostatné tankové pluky. Každý tankový pluk byl vyzbrojen zhruba 94 tanky T-72, dále 43 bojovými vozidly pěchoty BMP-1/2, po čtyřech kusech průzkumných prostředků BRM, BRM-1, BRDM-2 a 18-ti 122mm samohybnými houfnicemi 2S1 "Gvozdika". Protivzdušnou obranu tankového pluku zajišťovaly 4 PL raketové systémy 9K35 S-10M (SA-13 Gopher) a čtyři 23mm samohybné PL čtyřkanóny ZSU-23-4 "Šilka". Dále se tanková divize skládala z jednoho motostřeleckého pluku, který měl ve výzbroji zhruba 31 tanků T-72, 90 BMP-1/2, po čtyřech průzkumných BRM-1 a BRDM-2, 9 protitankových vozidel BRDM-2 s PTŘS 9M14 "Maljutka" (AT-3 Sagger), 18 122mm samohybných houfnic 2S1 "Gvozdika" a o protivzdušnou obranu se opět staraly 4 PL raketové systémy 9K35 S-10M (SA-13 Gopher) a čtyři 23mm samohybné PL čtyřkanóny ZSU-23-4 "Šilka". Tyto pluky obvykle doplňoval jeden průzkumný prapor, vybavený šesti tanky T-72, třemi pásovými průzkumnými prostředky BRM-1, dvanácti kolovými průzkumnými vozidly BRDM-2 a 12-ti bojovým vozidly pěchoty BMP-1/2.
Tanková divize byla dále podporována jedním dělostřeleckým plukem, který disponoval 18-ti 152mm samohybnými houfnicemi 2S3 "Akacija", 18-ti taženými 122mm houfnicemi D-30 a 18-ti 122mm raketomety BM-21 "Grad" na podvozku automobilu Ural 375D. Dále se v sestavě tanková divize nacházel i jeden oddíl vojskových raket, který byl vyzbrojen raketovým systémem 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab) krátkého dosahu, skládající se z rakety 9M79 o doletu 70km a odpalovacího zařízení 9P129 na obojživelném automobilu BAZ-5921. Tento oddíl měl obvykle 4 odpalovací zařízení 9P129 a blíže nezjištěný počet raket. O vzdušnou podporu se starala jedna vrtulníková letka, která používala jak bitevní vrtulníky Mi-24V/P v počtu ~8ks, tak i transportní stroje Mi-8T/MT v počtu ~6ks. PVO celé tankové divize měl na starost jeden samostatný PL raketový pluk, vybavený 20-ti PLRK 2K12 KUB (SA-6 Gainful) nebo 9K33 "OSA" (SA-8b Gecko).
Celkové počty techniky u standardní tankové divize CGV byly v roce 1988 následující: 328 kusů T-72, 231 kusů BMP-1/2, 19 kusů BRM, BRM-1, 28 kusů BRDM-2, 9 kusů BRDM-2 s PTŘS, 18 kusů 2S3 "Akacija", 72 kusů 2S1 "Gvozdika", 18 kusů D-30, 18 kusů BM-21 "Grad", 4 kusy 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab), 20 kusů 2K12 KUB (SA-6 Gainful) nebo 9K33 "OSA" (SA-8b Gecko), 16 kusů 9K35 S-10M (SA-13 Gopher) a 16 kusů ZSU-23-4 "Šilka".
Sovětský tank T-72A, patřící 15. GvTD při společném cvičení
ČSLA a CGV. (foto ATOM)
Standardní tanková divize "Střední skupiny vojsk" čítala přibližně 11 000 vojáků. Hlavní sílu tankové divize představovaly 2-3 samostatné tankové pluky. Každý tankový pluk byl vyzbrojen zhruba 94 tanky T-72, dále 43 bojovými vozidly pěchoty BMP-1/2, po čtyřech kusech průzkumných prostředků BRM, BRM-1, BRDM-2 a 18-ti 122mm samohybnými houfnicemi 2S1 "Gvozdika". Protivzdušnou obranu tankového pluku zajišťovaly 4 PL raketové systémy 9K35 S-10M (SA-13 Gopher) a čtyři 23mm samohybné PL čtyřkanóny ZSU-23-4 "Šilka". Dále se tanková divize skládala z jednoho motostřeleckého pluku, který měl ve výzbroji zhruba 31 tanků T-72, 90 BMP-1/2, po čtyřech průzkumných BRM-1 a BRDM-2, 9 protitankových vozidel BRDM-2 s PTŘS 9M14 "Maljutka" (AT-3 Sagger), 18 122mm samohybných houfnic 2S1 "Gvozdika" a o protivzdušnou obranu se opět staraly 4 PL raketové systémy 9K35 S-10M (SA-13 Gopher) a čtyři 23mm samohybné PL čtyřkanóny ZSU-23-4 "Šilka". Tyto pluky obvykle doplňoval jeden průzkumný prapor, vybavený šesti tanky T-72, třemi pásovými průzkumnými prostředky BRM-1, dvanácti kolovými průzkumnými vozidly BRDM-2 a 12-ti bojovým vozidly pěchoty BMP-1/2.
 |
 |
| Novější výrobní série tanku T-72A z výzbroje tankového pluku CGV, rok 1984. (foto maj. S. Gorevalov, fotoreportér deníku CGV) |
Během náročného výcviku řidičů to obvykle "odnesl" přední blatníček a boční gumový pás, rok 1982. (foto ATOM 11/1982) |
 |
 |
| Standardní 152mm samohybná houfnice 2S3 "Akacija" dělostřeleckého pluku CGV, rok 1984. (foto maj. S. Gorevalov, fotoreportér deníku CGV) | "Oblíbený"vodní příkop,další příklad velmi náročného výcviku u tankových útvarů CGV, rok 1982. (foto ATOM 11/1982) |
Tanková divize byla dále podporována jedním dělostřeleckým plukem, který disponoval 18-ti 152mm samohybnými houfnicemi 2S3 "Akacija", 18-ti taženými 122mm houfnicemi D-30 a 18-ti 122mm raketomety BM-21 "Grad" na podvozku automobilu Ural 375D. Dále se v sestavě tanková divize nacházel i jeden oddíl vojskových raket, který byl vyzbrojen raketovým systémem 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab) krátkého dosahu, skládající se z rakety 9M79 o doletu 70km a odpalovacího zařízení 9P129 na obojživelném automobilu BAZ-5921. Tento oddíl měl obvykle 4 odpalovací zařízení 9P129 a blíže nezjištěný počet raket. O vzdušnou podporu se starala jedna vrtulníková letka, která používala jak bitevní vrtulníky Mi-24V/P v počtu ~8ks, tak i transportní stroje Mi-8T/MT v počtu ~6ks. PVO celé tankové divize měl na starost jeden samostatný PL raketový pluk, vybavený 20-ti PLRK 2K12 KUB (SA-6 Gainful) nebo 9K33 "OSA" (SA-8b Gecko).
Celkové počty techniky u standardní tankové divize CGV byly v roce 1988 následující: 328 kusů T-72, 231 kusů BMP-1/2, 19 kusů BRM, BRM-1, 28 kusů BRDM-2, 9 kusů BRDM-2 s PTŘS, 18 kusů 2S3 "Akacija", 72 kusů 2S1 "Gvozdika", 18 kusů D-30, 18 kusů BM-21 "Grad", 4 kusy 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab), 20 kusů 2K12 KUB (SA-6 Gainful) nebo 9K33 "OSA" (SA-8b Gecko), 16 kusů 9K35 S-10M (SA-13 Gopher) a 16 kusů ZSU-23-4 "Šilka".
Struktura standardní tankové divize CGV, publikovaná v magazínu Soldat und Technik 1/88.
18. gardová "Insterburgská" motostřelecká divize (18.GvMSD) [září 1968-červen 1991]
18. gardová motostřelecká divize se aktivně podílela na invazi pěti
států Varšavské smlouvy do Československa jako svazek tzv. druhého strategického sledu.
Po vyčlenění z 11. gardové armády Pobaltského vojenského okruhu (PribVO) zůstává na území
ČSSR a spadá pod velení CGV. 18. GvMSD se na začátku 90. let skládala z 210. MSP v
Rokytnici, 275. GvMSP v Mladé Boleslavi, 278. GvMSP v Zákupech a 280. GvMSP v Bohosudově.
Čtyři motostřelecké pluky jsou výsledkem provedené reorganizace na tzv. obrannou strukturu,
která u motostřeleckých divizí proběhla v průběhu let 1989-90 pouze u 18. GvMSD. Do
sestavy divize ještě patřil 86. samostatný tankový prapor v Milovicích, 52. GvAP v
posádce Mimoň-Hvězdov a 130. ZRP ve Svébořicích plus další prapory zabezpečení, chem.
ochrany atd., viz přehled v úvodu článku. V lednu 1991 došlo k tragické události u
280. GvMSP v posádce Bohosudov, když při explozi ostré munice tanku T-72A zahynulo
téměř dvacet sovětských vojáků. 18. gardová "Insterburgská" motostřelecká divize
(Krasnoznamennaja, řádu Suvorova) byla odsunuta z území ČSSR až
v červnu 1991 během 3. etapy do Kaliningradské oblasti, kde je následně podřízena
11. gardové vševojskové armádě Pobaltského vojenského okruhu.
30. gardová "Irkutsko-Pinská" motostřelecká divize (30. GvMSD) [září 1968-říjen 1990]
I 30. gardová motostřelecká divize se aktivně podílela na invazi do Československa jako
svazek tzv. druhého strategického sledu, tehdy ještě patřila do složení 28. armády
Běloruského VO. Stejně jako 18. GvTD zůstává na území ČSSR a spadá pod velení
28. armádního sboru v Olomouci. 30. GvMSD měla ve svém stavu v polovině roku 1990 tři
motostřelecké pluky, konkrétně 164. GvMSP v Jelšavě, 166. GvMSP v Komárně a 168. GvMSP
v Ružomberku. Dále se skládala z 30. TP v posádce Oremov Laz, 75. samostatného tankového
praporu v posádce Riečky, 126. GvAP v Rožňave a 144. ZRP opět v posádce Oremov Laz plus
další prapory, viz úvod článku. 30. gardová "Ikrutsko-Pinská" motostřelecká divize
Nejvyššího sovětu RSFSR, vyznamenaná Leninovým řádem, řádem Říjnové revoluce, třemi řády
Rudého praporu a řádem Suvorova měla původně odejít z území Československa až v červnu
1991 během 3. etapy stahování vojsk SA, ovšem po přijetí rozhodnutí o urychlení odsunu
je 30. GvMSD přesunuta v říjnu 1990 do Marino Gorky, kde je podřízena 5. gardové tankové
armádě (5. GvTA) Běloruského vojenského okruhu.
48. motostřelecká divize (48. MSD) [září 1968 - květen 1990]
Tak jako obě předchozí divize, i 48. MSD se podílela na invazi, opět
jako svazek tzv. druhého strategického sledu, spadající pod 14. armádu Oděsského
vojenského okruhu. 48. MSD ve Vysokém Mýtě se klasicky skládala ze tří motostřeleckých pluků
(265. GvMSP - Vysoké Mýto, 322. MSP - Olomouc, 333. MSP - Česká Třebová) a dále z 375. TP v
Šumperku, 55. samostatného tankového praporu rovněž v Šumperku, 585. dělostřeleckého pluku
v Klášterci nad Orlicí a 716. ZRP v Červené Vodě plus samozřejmě další prapory ve vysokém Mýtě, viz
úvod článku. 48. MSD byla odsunuta z ČSSR již v květnu 1990 během 1. etapy a následně
je v SSSR rozformována.
 |
 |
| Bojové vozidlo pěchoty BMP-1, patřící CGV "kdesi" v Československu, rok 1974. (foto Milan Knaibl, ATOM) | Průzkumná hlídka na motocyklu M-72. Opět foceno v ČSSR, rok 1971. (foto V. Majorov, ATOM) |
 |
 |
| "Příprava" 122mm raketometů BM-21 "Grad" z výzbroje neznámého dělostřeleckého pluku CGV, rok 1979. (foto ???, fotoreportér deníku CGV) | Výcvik protiletadlovců CGV na tažených PL kanónech ZU-23-2 ráže 23mm v Československu, rok 1978. (foto A. Muzičuk, fotoreportér deníku CGV) |
Standardní motostřelecká divize "Střední skupiny vojsk" čítala přibližně
13 500 vojáků. Skládala se opět z jednoho samostatného tankového pluku, který měl ve
výzbroji 94 tanků T-72 a tři bojová vozidla pěchoty BMP-1/2. Další
součástí motostřelecké divize CGV byly obvykle tři motostřelecké pluky, které měly ve
výzbroji po 31 tancích T-72, 145-ti obrněných transportérech BTR-60PB
nebo BTR-70 a jeden motostřelecký pluk vyzbrojený opět 31 tanky T-72
a 130-ti BMP-1/2. V rámci přechodu na obrannou strukturu se měl počet motostřeleckých pluků u
motostřelecké divize v letech 1989/1990 zvýšit na 4, reorganizací dosavadního tankového
pluku na pluk motostřelecký. Tankové útvary by u motostřelcké divize následně
reprezentoval pouze samostatný tankový prapor. Každý z těchto pluků měl dále ve výzbroji po jednom průzkumném
BRM-1, čtyřech průzkumných vozidlech BRDM-2, po 9-ti protitankových
vozidlech BRDM-2 s PTŘS AT-3/4/5, 18-ti 122mm samohybných houfnicích
2S1 "Gvozdika" a o protivzdušnou obrany se opět staraly po čtyřech PL raketové
systémy 9K35 S-10M (SA-13 Gopher) a 23mm samohybné PL čtyřkanóny
ZSU-23-4 "Šilka". V motostřelecké divizi se dále nacházel jeden samostatný
tankový prapor, vyzbrojený 54 tanky T-72 a jeden průzkumný prapor, vybavený
šesti tanky T-72, třemi pásovými průzkumnými prostředky BRM-1, dvanácti
kolovými průzkumnými vozidly BRDM-2 a 12-ti bojovým vozidly pěchoty BMP-1/2.
Motostřelecká divize byla dále podporována jedním dělostřeleckým plukem, který disponoval 36-ti 152mm samohybnými houfnicemi 2S3 "Akacija", 18-ti taženými 122mm houfnicemi D-30 a 18-ti 122mm raketomety BM-21 "Grad" na podvozku automobilu Ural-375D plus jedním dělostřeleckým protitankovým praporem, který byl vyzbrojen 12-ti 100mm PT kanóny MT-12 a 12-ti protitankovými vozidly BRDM-2 s PTŘS 9M111 "Fagot" (AT-4 Spigot) a 9M113 "Konkurs" (AT-5 Spandrel). I v motostřelecké divizi se opět nacházel jeden oddíl vojskových raket, který byl vyzbrojen raketovým systémem 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab) krátkého dosahu v počtu 4 kusů a pro vzdušnou podporu byla vyčleněna jedna vrtulníková letka, která používala jak bitevní vrtulníky Mi-24V/P v počtu ~8ks, tak i transportní stroje Mi-8T/MT v počtu ~6ks. PVO celé motostřelecké divize měl opět na starost jeden samostatný PL raketový pluk, vybavený 20-ti PLRK 2K12 KUB (SA-6 Gainful) nebo 9K33 "OSA" (SA-8b Gecko).
Celkové počty techniky u standardní motostřelecké divize CGV byly následující: 271 kusů T-72, 290 kusů BTR-60/70, 145 kusů BMP-1/2, 7 kusů BRM, BRM-1, 28 kusů BRDM-2, 9 kusů BRDM-2 s AT-3, 30 kusů BRDM-2 s AT-4/5, 36 kusů 2S3 "Akacija", 90 kusů 2S1 "Gvozdika", 18 kusů D-30, 18 kusů BM-21 "Grad", 4 kusy 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab), 20 kusů 2K12 KUB (SA-6 Gainful) nebo 9K33 "OSA" (SA-8b Gecko), 16 kusů 9K35 S-10M (SA-13 Gopher), 16 kusů ZSU-23-4 "Šilka" a 12 kusů MT-12.
Motostřelecká divize byla dále podporována jedním dělostřeleckým plukem, který disponoval 36-ti 152mm samohybnými houfnicemi 2S3 "Akacija", 18-ti taženými 122mm houfnicemi D-30 a 18-ti 122mm raketomety BM-21 "Grad" na podvozku automobilu Ural-375D plus jedním dělostřeleckým protitankovým praporem, který byl vyzbrojen 12-ti 100mm PT kanóny MT-12 a 12-ti protitankovými vozidly BRDM-2 s PTŘS 9M111 "Fagot" (AT-4 Spigot) a 9M113 "Konkurs" (AT-5 Spandrel). I v motostřelecké divizi se opět nacházel jeden oddíl vojskových raket, který byl vyzbrojen raketovým systémem 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab) krátkého dosahu v počtu 4 kusů a pro vzdušnou podporu byla vyčleněna jedna vrtulníková letka, která používala jak bitevní vrtulníky Mi-24V/P v počtu ~8ks, tak i transportní stroje Mi-8T/MT v počtu ~6ks. PVO celé motostřelecké divize měl opět na starost jeden samostatný PL raketový pluk, vybavený 20-ti PLRK 2K12 KUB (SA-6 Gainful) nebo 9K33 "OSA" (SA-8b Gecko).
Výcvik motostřelců "Střední skupiny vojsk" v ČSSR. (foto ATOM)
Celkové počty techniky u standardní motostřelecké divize CGV byly následující: 271 kusů T-72, 290 kusů BTR-60/70, 145 kusů BMP-1/2, 7 kusů BRM, BRM-1, 28 kusů BRDM-2, 9 kusů BRDM-2 s AT-3, 30 kusů BRDM-2 s AT-4/5, 36 kusů 2S3 "Akacija", 90 kusů 2S1 "Gvozdika", 18 kusů D-30, 18 kusů BM-21 "Grad", 4 kusy 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab), 20 kusů 2K12 KUB (SA-6 Gainful) nebo 9K33 "OSA" (SA-8b Gecko), 16 kusů 9K35 S-10M (SA-13 Gopher), 16 kusů ZSU-23-4 "Šilka" a 12 kusů MT-12.
Struktura standardní motostřelecké divize CGV, publikovaná v magazínu Soldat und Technik 1/88.
211. dělostřelecká brigáda - Jeseník [? - srpen 1990]
Dělostřelecká brigáda v Jeseníku měla ve výzbroji zhruba 36 samohybných
152mm kanónů 2S5 "Giacint" a stejný počet 152mm tažených kanónových houfnic D-20. K přesunu
tažených kanónových houfnic se používaly těžké nákladní automobily KrAZ-255B. Po odsunu zpět
do SSSR v srpnu 1990 (2. etapa) je 211. dělostřelecká brigáda podřízena Moskevskému
vojenskému okruhu.
185. raketová brigáda - Turnov [? - květen 1990]
Turnovská 185. raketová brigáda disponovala starším raketovým systémem
9K72 "Elbrus" (SS-1c Scud B), přičemž měla ve výzbroji 12 odpalovacích zařízení
9P117M na podvozku automobilu MAZ-543 a blíže nezjištěný počet raket
9M72 o doletu 280km. Po odsunu zpět do SSSR v květnu 1990 je rozformována.
442. raketová brigáda - Hvězdov [1989 - květen 1990]
V roce 1989 byly ze složení všech tankových a motostřeleckých divizí
vyjmuty oddíly vojskových raket 9K79 "Točka" (SS-21 Scarab) krátkého dosahu a ty
jsou následně včleněny do nově vytvořené 442. raketové brigády v Hvězdově u Mimoně. Zde bylo
umístěno 18 odpalovacích zařízení 9P129 na obojživelném automobilu BAZ-5921.
442. RB byla stažena zpět do SSSR v květnu roku 1990 a následně je podřízena Moskevskému
VO.
?. raketová brigáda - Potštát (Hranice na Moravě) [prosinec 1983 - 25.2. 1988]
Tato brigáda operačně-taktických raket sovětského raketového vojska, která
nespadala pod velení CGV disponovala celkem 39-ti operačně taktickými raketami
9M76 s doletem 500-1000km a 24 odpalovacími zařízeními 9P120 na automobilech
MAZ-543. Celý tento raketový systém byl znám pod označením 9K76 Temp-S
(SS-12b Scaleboard), u nás se ale většinou používalo označení OTR 22. Ve výzbroji
se ještě nacházelo 13 cvičných raket. Do Československa byla tato brigáda převelena v
prosinci 1983 jako údajná "odpověď" na rozmístění raket Pershing 2 v Západním Německu.
Z našeho území byla na základě odzbrojovacích dohod stažena 25. února 1988 a v té době
jí velel pplk. Vjačeslav Granovskij.
Přesun operačně-taktické rakety OTR 22 ve VVP Libavá, rok 1987. (foto V. Žitný)
5. protiletadlová raketová brigáda - Kuřivody [? - červen 1990]
Tato protiletadlová raketová brigáda pozemního vojska, dislokovaná
v Kuřivodech u Mimoně měla ve výzbroji zhruba 27 mobilních protiletadlových raketových
systémů 2K11 "Krug" (SA-4 Ganef). Brigáda disponovala velitelstvím a
třemi prapory. Každý prapor disponuje osmi protiletadlovými kanóny ZSU-23-4
nebo ZU-23 ráže 23mm, přehledovým radiolokátorem 1S12 (Long Track) a třemi
bateriemi s PLRK 2K11 "Krug" (SA-4 Ganef). V mírové době je každá baterie
vyzbrojena samohybným střeleckým radiolokátorem 1S32 (Pat Hand), třemi samohybnými
odpalovacími zařízeními s PLŘS 2P24 a čtyřmi nákladními automobily Ural-375D
(6x6) s nabíjecím zařízením, z nichž každý přepravuje jednu záložní PLŘS 2T6. 5. ZRB
se přesouvá zpět do SSSR v červnu 1990, kde je následně podřízena 13. gardovému armádnímu sboru
(13. GvAK) Moskevského VO.
563. ženijní prapor - Vrch Bělá [? - ?]
Ženijní a pontonový prapor ve Vrch Bělé disponoval klasickou ženijní
technikou jako pásovými obojživelnými přepravníky PTS-10, pásovými obojživelnými
soulodími GSP a nebo vlečnými motorovými čluny BMK-T a pontonovými mosty
PMP, přepravovanými na automobilech KrAZ-255B.
901. samostatný výsadkový-úderný prapor - Oremov Laz [20.11. 1979 - březen 1989]
901. ODŠB byl zformován na základě nařízení náčelníka generálního štábu
VS SSSR na teritoriu Zakavkazského VO ke konci 70-tých let. Záhy je tento prapor ale
přemístěn do Československa, kde je začleněn do struktury "Střední skupiny vojsk". Od
20. 11. 1979 je tedy novým "domovem" pro 901. ODŠB posádka Oremov Laz na Slovensku. (Některé
zdroje ovšem uvádějí dislokaci v posádce Riečky). Prapor disponoval zhruba 30-ti
výsadkovými bojovými vozidly BMD-1. V březnu 1989 dochází ke snižování počtů vojsk CGV a
to se dotklo celého 901. ODŠB. Na přelomu března a dubna je celý prapor přemístěn do
lotyšského Aluksne, kde je začleněn do sestavy Pobaltského VO.
Každý z útvarů byl samozřejmě vybaven především automobilní technikou. Tu představovaly lehké terénní automobily UAZ-469 4x4, dále nákladní automobily GAZ-66 4x4 (2t), ZIL-130 4x2 (3t), ZIL-131 6x6 (3,5t), KAMAZ-4310 6x6 (5t), URAL-375D a 4320 6x6 (5t), KrAZ-255B 6x6 (7,5t) či případně tankové návěsové tahače MAZ-537 8x8 (15t).
Standardní výzbrojí pěchoty byl samopal AK-74 "Kalašnikov" ráže 5,45mm, dále se používala odstřelovačská puška SVD Dragunov ráže 7,62mm, lehký kulomet RPK-74 ráže 5,45mm, univerzální kulomet PK ráže 7,62mm, pancéřovka RPG-7, automatický 30mm granátomet AGS-17 "Plamja", granáty RGK-3 či RGD-5 "Limonka" a nebo 9mm pistole Makarov (PM). .
Velitelé "Střední skupiny vojsk" v Československu:
1968-1972 armádní generál Aleksandr Michajlovič Majorov
1973-1976 generál plukovník Ivan Ivanovič Teniščev
1976-1979 armádní generál Dmitrij Semjonovič Suchorukov
leden 1979-prosinec 1980 armádní generál Dmitrij Timofejevič Jazov
prosinec 1980-září 1984 generál plukovník Grigorij G. Borisov
říjen 1984-prosinec 1987 generál plukovník Viktor F. Jermakov
prosinec 1987-červen 1991 generál plukovník Eduard A. Vorobjov
Další informace o odsunu pozemních útvarů CGV naleznete na stránce "Odsun svazků a útvarů Střední skupiny vojsk" z Československa 1989-1991", zatímco přehled všech sovětských posádek v Československu je na stránce "Posádky Střední skupiny vojsk".
Každý z útvarů byl samozřejmě vybaven především automobilní technikou. Tu představovaly lehké terénní automobily UAZ-469 4x4, dále nákladní automobily GAZ-66 4x4 (2t), ZIL-130 4x2 (3t), ZIL-131 6x6 (3,5t), KAMAZ-4310 6x6 (5t), URAL-375D a 4320 6x6 (5t), KrAZ-255B 6x6 (7,5t) či případně tankové návěsové tahače MAZ-537 8x8 (15t).
Standardní výzbrojí pěchoty byl samopal AK-74 "Kalašnikov" ráže 5,45mm, dále se používala odstřelovačská puška SVD Dragunov ráže 7,62mm, lehký kulomet RPK-74 ráže 5,45mm, univerzální kulomet PK ráže 7,62mm, pancéřovka RPG-7, automatický 30mm granátomet AGS-17 "Plamja", granáty RGK-3 či RGD-5 "Limonka" a nebo 9mm pistole Makarov (PM). .
Velitelé "Střední skupiny vojsk" v Československu:
1968-1972 armádní generál Aleksandr Michajlovič Majorov
1973-1976 generál plukovník Ivan Ivanovič Teniščev
1976-1979 armádní generál Dmitrij Semjonovič Suchorukov
leden 1979-prosinec 1980 armádní generál Dmitrij Timofejevič Jazov
prosinec 1980-září 1984 generál plukovník Grigorij G. Borisov
říjen 1984-prosinec 1987 generál plukovník Viktor F. Jermakov
prosinec 1987-červen 1991 generál plukovník Eduard A. Vorobjov
Další informace o odsunu pozemních útvarů CGV naleznete na stránce "Odsun svazků a útvarů Střední skupiny vojsk" z Československa 1989-1991", zatímco přehled všech sovětských posádek v Československu je na stránce "Posádky Střední skupiny vojsk".
V lednu 1991 došlo k tragické události v posádce Bohosudov (Krupka), když
při explozi
ostré munice tanku T-72 zahynulo téměř dvacet sovětských vojáků CGV. (foto ČTK)
ostré munice tanku T-72 zahynulo téměř dvacet sovětských vojáků CGV. (foto ČTK)
| Vysvětlivky: | |
| GvTD | - Gvardějskaja Tankovaja Divizija (gardová tanková divize) |
| TD | - Tankovaja Divizija (tanková divize) |
| GvMSD | - Gvardějskaja Motostrelkovaja Divizija (gardová motostřelecká divize) |
| MSD | - Motostrelkovaja Divizija (motostřelecká divize) |
| GvTP | - Gvardějskij Tankovij Polk (gardový tankový pluk) |
| TP | - Tankovij Polk (tankový pluk) |
| GvMSP | - Gvardějskij Motostrelkovij Polk (gardový motostřelecký pluk) |
| MSP | - Motostrelkovij Polk (motostřelecký pluk) |
| AP | - Artillerijskij Polk (dělostřelecký pluk) |
| ZRP | - Zenitno-Raketnyj Polk (protiletadlový raketový pluk) |
| CGV | - Centralnaja Gruppa Vojsk (střední skupina vojsk - ČSSR) |
| ZGV | - Zapadnaja Gruppa Vojsk (západní skupina vojsk - NDR) |
| SGV | - Severnaja Gruppa Vojsk (severní skupina vojsk - PLR) |
| JGV | - Južnaja Gruppa Vojsk (jižní skupina vojsk - MLR) |